V poslední době jsem si ublíbila tuto talentovanou herečku, která se s elegancí sobě vlastní zvládne vtělit téměř do jakékoliv role. Ať už je to elfí vládkyně Galadriel z Pána prstenů, kde okouzluje hlavně svou porcelánovou tváří nebo svéhlavá herečka Katharine Hepburnová v Letci (za tuto roli získala Oscara!), bláznivá zrzka s kulinářským uměním z Banditů či drsná Ruska v novém Indiana Jonesovi. Samozřejmě v neposlední řadě mě také Cate fascinovala jako královna Alžběta v životopisném velkofilmu a to jak hereckým výkonem tak těmi překrásnými kostými. V každá své roli jenom září a na plátně jí nelze přehlédnout a když to nestačí, tak její uhrančivý mrazivý pohled vás jistě dostane.
pondělí 30. června 2008
pondělí 2. června 2008
Soutěž pro písálky
Rozhodla jsem se uspořádat takovou menší soutěž pro všechny 'spisovatele'. Úkolem bude napsat povídku na téma
"DEN BLBEC"
Text musí mít alespoň 1000 znaků a maximální hranice je 4000 zn. (tj. asi 2 A4 běžného písma). Uzávěrka soutěže bude 1. srpna. Povídky mi posílejte na e-mail S1M0NE@seznam.cz, buď jako text e-mailu nebo v přiloženém soboru (pouze formáty .txt a .doc).
Ještě nevím jestli vítěze vyberu já a nebo vy pomocí ankety, to pak ještě ujasním. I když s tou anketou si nejsem moc jistá. Stačí jen rozeslat odkaz pár přátelům na icq, znáte to přece a to mi nepřijde moc fér.
Na vítěze bude čekat v jeho mailové schránce ode mě ocenění, diplom nebo jak to nazvat, prostě něco spachtím v PS :). Někomu se to může zdát málo, ale nemám na to abych sponzorovala tuhle soutěž cenami za tisíce. Jde přece hlavně o to, aby jste zjistili jestli se někomu vaše psaní líbí nebo alespoň tak to vidím já.
Tak se s chutí puste do psaní a už se těším co sesmolíte.
"DEN BLBEC"
Text musí mít alespoň 1000 znaků a maximální hranice je 4000 zn. (tj. asi 2 A4 běžného písma). Uzávěrka soutěže bude 1. srpna. Povídky mi posílejte na e-mail S1M0NE@seznam.cz, buď jako text e-mailu nebo v přiloženém soboru (pouze formáty .txt a .doc).
Ještě nevím jestli vítěze vyberu já a nebo vy pomocí ankety, to pak ještě ujasním. I když s tou anketou si nejsem moc jistá. Stačí jen rozeslat odkaz pár přátelům na icq, znáte to přece a to mi nepřijde moc fér.
Na vítěze bude čekat v jeho mailové schránce ode mě ocenění, diplom nebo jak to nazvat, prostě něco spachtím v PS :). Někomu se to může zdát málo, ale nemám na to abych sponzorovala tuhle soutěž cenami za tisíce. Jde přece hlavně o to, aby jste zjistili jestli se někomu vaše psaní líbí nebo alespoň tak to vidím já.
Tak se s chutí puste do psaní a už se těším co sesmolíte.
neděle 1. června 2008
My děti ze stanice ZOO - Christiane F.
Nejznámější knihu s drogovou tématikou vám asi nemusím představovat. Je to už pár let zpátky co jsem jí četla a přemýšlím, že se k ní zas vrátím. Je to ten typ knihy u které když dočtete poslední stránku a odložíte na polici stejně na vás nechá následky a nikdy na ní nezapomenete. Myslím že tu nemusím sepisovat nějakou sáhodlouhou recenzi, příběh mladičké a drogově závislé Christiane F. rozhodně všichni znáte. Pro zajímavost přidávám ěkolik fotek mapující Christianin život.
Christiane za mlada
panelák ve kterém bydlela ve 12 letech
ve 35 letech
ve 40 letech
a tekhle vypadá dnes v roce 2008 (45 let)
pátek 11. dubna 2008
Arthur Rimbaud - Vyjevené děti
Houf dětí zvědavé se krčí
pod vetkým oknem pod chatrčí,
kde září sklep,
a přes sklo, zahalené v páře,
se dívá lačně na pekaře,
jak mísí chléb.
Dvě bílé ruce sebou hází,
hned hnětnou pecen, hned jej sází
jak podle not.
Pak pecen za pecnem se peče
a pekařovi z čela teče;
mastný pot.
Houf dětí báziivě se chvěje
pod sklepním oknem, které hřeje
jak matčin klín,
a při pohledu na kynutí
jim stoupá v ústech samou chutí
na tisíc slin.
Když vyndá pekař z pece housky
a klade polámané kousky
na zvláštní plech,
a když je na pukličky dává,
tu zatočí se dětem hlava
a ztají dech.
Ta umouněná jezulátka
hltají v duši cukrlátka
a koláčky
a oči se jim v spánku klíží,
když tisknou k pekařové mříži
své čumáčky
a modlí se k té světlé díře,
v níž otvírá se jejich víře ráj,
plný krás,
ráj s velkou pecí, která syčí -
a z kalhot se jim dere mlíčí
přes sníh a mráz.
pod vetkým oknem pod chatrčí,
kde září sklep,
a přes sklo, zahalené v páře,
se dívá lačně na pekaře,
jak mísí chléb.
Dvě bílé ruce sebou hází,
hned hnětnou pecen, hned jej sází
jak podle not.
Pak pecen za pecnem se peče
a pekařovi z čela teče;
mastný pot.
Houf dětí báziivě se chvěje
pod sklepním oknem, které hřeje
jak matčin klín,
a při pohledu na kynutí
jim stoupá v ústech samou chutí
na tisíc slin.
Když vyndá pekař z pece housky
a klade polámané kousky
na zvláštní plech,
a když je na pukličky dává,
tu zatočí se dětem hlava
a ztají dech.
Ta umouněná jezulátka
hltají v duši cukrlátka
a koláčky
a oči se jim v spánku klíží,
když tisknou k pekařové mříži
své čumáčky
a modlí se k té světlé díře,
v níž otvírá se jejich víře ráj,
plný krás,
ráj s velkou pecí, která syčí -
a z kalhot se jim dere mlíčí
přes sníh a mráz.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)